Minoritský klášter v Českém Krumlově vyniká dobře zachovalým archivním fondem uloženým v SOA Třeboň. Hlavní zdrojem poznatků pro poznání jeho historie je pětidílná latinsky psaná kronika Liber magistralis vedená od roku 1678 do zrušení kláštera v roce 1950. Časové období výzkumu je ohraničeno působením výjimečně schopného představeného Hyacinta Sperla (1726–1750), který zachytil každý mimořádný den života komunity na 500 stránkách zmíněné kroniky. Sperl nepodává svědectví jen o životě uvnitř kláštera, nýbrž i o dění ve městě či na krumlovském zámku, jenž byl v pojednávané době spravován šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Pro zjištění doplňujících poznatků o slavnostech na zámku byly použity i archiválie (účty, korespondence) ze SOA Třeboň – pobočka Český Krumlov. Jelikož se Sperl účastnil soukromých i veřejných šlechtických slavností a podílel se i na duchovních městských festivitách pořádaných místní duchovní správou a jezuitským řádem, je možné získat představu o slavnostech v celém Českém Krumlově. Díky Sperlovým zápisům můžeme zjistit přesnou podobu narozeninových oslav knížecího páru Josefa Adama a Marie Terezie ze Schwarzenbergu, jejichž průběh i lokace se věrně držely císařského vzoru. Schwarzenbergové si na svém domovském sídle dopřávali co nejpodobnějších zábav jako v císařské metropoli; tento kulturní transfer lze sledovat jak na přebírání her z repertoáru vídeňských divadel, tak na podobě dalších zimních kratochvílí. Nejinak tomu bylo i v případě modelu tzv. pietas austriaca, která se též silně projevovala i v českokrumlovských podmínkách, což krom jiného odráží i jedinečně dochovaná hudební sbírka zdejšího minoritského kláštera.