Minoritský klášter v Českém Krumlově vyniká dobře zachovalým archivním fondem uloženým v SOA Třeboň. Hlavní zdrojem poznatků pro poznání jeho historie je pětidílná latinsky psaná kronika Liber magistralis vedená od roku 1678 do zrušení kláštera v roce 1950. Časové období výzkumu je ohraničeno působením výjimečně schopného představeného Hyacinta Sperla (1726–1750), který zachytil každý mimořádný den života komunity na 500 stránkách zmíněné kroniky. Sperl nepodává svědectví jen o životě uvnitř kláštera, nýbrž i o dění ve městě či na krumlovském zámku, jenž byl v pojednávané době spravován šlechtickým rodem Schwarzenbergů. Pro zjištění doplňujících poznatků o slavnostech na zámku byly použity i archiválie (účty, korespondence) ze SOA Třeboň – pobočka Český Krumlov. Jelikož se Sperl účastnil soukromých i veřejných šlechtických slavností a podílel se i na duchovních městských festivitách, pořádaných místní duchovní správou a jezuitským řádem, je možné získat představu o slavnostech v celém Českém Krumlově. Kronika též zachycuje vztahy uvnitř kláštera, ve kterém sídlili dvě oddělené komunity, a to bratří minoritů a sester klarisek. Při četných slavnostech konvent navštěvovala patronátní rodina Schwarzenbergů, přidružené fraternity či velké množství poutníků. Díky Sperlovým zápisům můžeme podrobně rekonstruovat průběh slavností liturgického roku, řádových festivit či pohřebních obřadů a objasnit funkce a vztahy jejich jednotlivých aktérů. Jelikož se výzkum soustředí především na hudební kulturu, dílčím výstupem je též objasnění postavení a úlohy klášterních hudebníků.