Příspěvek má za cíl analyzovat zásadní dokumenty Charty 77 k otázkám životního prostředí a jaderné energetiky v Československu před rokem 1989, částečně (a pokud bude dostatek prostoru) se zaměříme i na propojení vztahu životního prostředí a mírového hnutí. Přestože Chartě 77 a jejím aktérům věnuje současná historiografie velkou pozornost, kvůli jejich primárnímu zájmu především o problematiku lidských práv zůstává poněkud stranou badatelského výzkumu analýza jednotlivých aspektů její intelektuální agendy a její dopad na praktickou politiku jak na místní, tak na národní i mezinárodní úrovni. V příspěvku si přiblížíme hlavní dokumenty Charty 77 k otázkám ŽP, jejich okruhy a témata, jejich dopad na oficiální i neoficiální hnutí působící v oblasti ochrany ŽP, a v neposlední řadě se zaměříme i na mezinárodní ohlasy jednotlivých dokumentů ve světě. Odklon agendy ŽP v Československu od ekonomické perspektivy či jejích alternativ, kam bezesporu patří i moment trvalé udržitelnosti, klimatické změny, apod., se jeví být v post-komunistických zemích důsledkem jejího téměř exklusivního promýšlení z perspektivy lidských práv – a tedy částečného vynětí z praktické agendy a jejího převedení do sféry dobrovolného aktivismu – a nikoliv z pozice jejího celostního uchopení a pochopení z perspektivy jejího ekonomického a širšího sociálního dopadu, což je rys kontinuálně přetrvávající z období technokratického promýšlení pozdně socialistické společnosti.