Cílem tohoto příspěvku je reflektovat současný odborný zájem sociálních a humanitních věd o rodinnou historii a rodinnou paměť, a to v globálním měřítku. Příspěvek se bude ptát po důvodech tohoto zájmu a srovnávat různé přístupy k bádání nad problematikou rodinné paměti. Bude se zajímat rovněž o cíle a perspektivy výzkumu v této oblasti. Pokusí se vymezit místo bádání nad rodinnými historiemi a paměťmi v široké oblasti kolektivních paměťových studií, na poli genealogie a tzv. public history. Bude si všímat jednotlivých národních kontextů (Austrálie, Nový Zéland, Evropa, USA, Indie) a nadnárodních přesahů. Bude pozorovat, jak souvisí boom rodinných historií a genealogického bádání s historicko-společenským vývojem daného teritoria i současnými aktuálními společenskými výzvami. Připomene rovněž zrod tzv. kritické rodinné historie přistěhovaleckého obyvatelstva (critical settler family history), jejímž cílem je spojit amatérská genealogická bádání a odborný výzkum, což může vést k osvětlení struktur, procesů a mocenských vztahů v koloniálních společenstvích. Pozornost odborné veřejnosti si však získala i DNA genealogie, jejíž přístupnost pro široké masy obyvatelstva vedla některé autory k přehodnocování významu tradičního historického bádání.