Frýdlantské knížectví (později vévodství) existovalo jen krátce, ne o mnoho více než 10 let. Přesto stačila za tuto dobu na jeho půdě vzniknout celá řada pozoruhodných právních památek, mimo jiné i návrh vlastního zemského zřízení. Příspěvek si klade za cíl podat přehled frýdlantského soudnictví po stránce normativní, personální i faktické. V první části budou proto postupně rozebrána ustanovení zmíněného zřízení, v němž se objevilo několik článků týkajících se jurisdikce a jedna celá hlava věnovaná procesnímu právu. Proveden bude též přehled členů soudního tribunálu, zvaného též vláda (Regierung) a spojujícího ve svých rukou – samozřejmě s pominutím samotného zeměpána – nejvyšší soudní i výkonnou moc ve "šťastné zemi". Konečně bude pojednáno i o reálné podobě soudnictví, a to na základě materiálů dochovaných v samostatném fondu Valdštejniana v Národním archivu. Zde jsou záležitosti věnované soudnictví soustředěny do 10 kartonů, takže v této části půjde jen o prvotní přehled, který se může stát východiskem pro další, podrobnější studium. Jeho význam bude spočívat jak v podrobnějším poznání specifického úseku regionálních dějin, tak v získání báze využitelné pro účely komparativní.