Výzkum na poli cen a mezd patří dnes ve světě k velmi frekventovaným oblastem hospodářských dějin; na rozdíl od zahraničí však k nim v českých zemích nebyla dosud vydána žádná edice. Nejúplnější data vhodná pro kalkulaci reálných mezd jsou k dispozici z moravských královských měst, a to díky iniciativě Jaroslava Novotného, který excerpoval cenové a mzdové údaje ze všech moravských archivů a zapsal je na zhruba 50 000 cenových lístků uložených v Moravském zemském archivu v Brně. Východiskem předkládaného příspěvku je vlastní databáze využívající údajů jak z těchto lístků, tak z cyklostylovaných sešitů vydávaných v 60. letech 20. století pod názvem Ceny, mzdy a měna. Výpočet reálných mezd v období let 1540–1700 vychází z nominálních mezd a z ceny spotřebního koše definované Robertem Allenem, která slouží jako deflátor. Tímto způsobem bylo možné zjistit tzv. index blahobytu kvalifikovaných i nekvalifikovaných pracovních sil v Brně, Olomouci a Znojmě a porovnat ho s poměry v jiných městech střední a západní Evropy. Z komparativních důvodů byly všechny údaje přepočteny na gramy stříbra. Zvažována je i kvalita obíhajících mincí jako významný faktor při stanovení cen. Souvislost mezi dodávkami mincí a cenovou hladinou je zkoumána prostřednictvím Fisherovy rovnice směny. Výpočty ukazují, že rozdíly v reálných mzdách obyvatel měst ve střední (Brno, Olomouc, Znojmo, Vídeň, Krakov) a západní Evropě (Amsterodam, Londýn) se prohloubily na konci 16. století a ještě větší dynamiky nabraly v průběhu 17. století. Pro země střední Evropy je typická tzv. malá divergence charakterizovaná nízkými cenami a nízkými mzdami.