Česká historická obec věnovala dosud velmi málo pozornosti jednomu z celosvětově nejrozšířenějších koníčků, genealogii a rodinné historii. Stoupající zájem veřejnosti o minulost vlastní rodiny, vyvolaný mj. digitalizací a zvyšující se dostupností dat, představuje dle zahraničních odborníků pro historii nejednu výzvu; někteří hovoří dokonce o radikálním potenciálu rodinné historie. Veřejnost se stává nejen konzumentem historie, ale i jejím producentem; výzkumy zdůraznily rovněž význam historického vědomí získaného v rodinách i vznik nového tzv. kybernetického příbuzenství. Cílem panelu je reflektovat stav genealogického bádání u nás, uvažovat o jeho přínosech pro odbornou historii, o budoucích směrech vývoje i možných interdisciplinárních přesazích. Panel se bude rovněž zamýšlet nad tím, jak mohou antropologicky či paměťově zaměřená historická bádání prospět genealogii a jak může odborná historie k této nejoblíbenější formě tzv. public history přistupovat. Vítány jsou příspěvky následující orientace: 1) Reflexe stavu genealogického bádání v ČR a jeho přínosu pro historii (např. kdo jsou amatérští genealogové, jaká je jejich struktura, důvody bádání, jak vnímají přínos svého bádání pro sebe, svou rodinu, společnosti či odbornou historii; genealogické bádání v minulosti). 2) Genetická genealogie a její přínos pro historii a společnost (amatérské DNA genealogie i odborná genetická genealogie, možnosti zapojení DNA metod a technik do výzkumů o minulosti na příkladu konkrétních kauz). 3) Edukační potenciál rodinné historie a genealogie (reflexe školních vzdělávacích projektů, jejich úspěšnosti a dopadu na řešitele a komunity). 4) Reflexe genealogických bádání v médiích (TV, rozhlas, sociální sítě). 5) Genealogie a historická demografie – přínosy a úskalí. 6) Genealogické bádání v ČR v kontextu evropského a světového genealogického bádání.