Oblast hospodářských dějin raného novověku prošla za posledních 120 let relativně dynamickým vývojem. Byly zkoumány dějiny velkostatku, dějiny venkova a venkovského lidu, otázky pozdního feudalismu a tzv. druhého nevolnictví. Na přelomu 20. a 21. století se změnilo zaměření výzkumu i jeho terminologie – pole ovládl zájem o raný novověk, při výzkumu akcentující témata protokapitalismu či protoindustrializace. Nejnovější práce hovoří o době předmoderní a předindustriální. Panel si klade otázku, jaký je dnes raison d´être hospodářských dějin vedle nových kulturních dějin, dějin hmotné kultury, dějin každodennosti a dalších subdisciplín rozvětveného historického bádání. Nastoluje dílčí otázky a problémy: Jaká je v současnosti vazba a souvztažnost hospodářských a sociálních dějin? Nakolik a jakými metodami jsou současné hospodářské dějiny schopny přispět k objasnění a zhodnocení ekonomických a sociálních procesů, které v epoše raného novověku na teritoriu Evropy připravily cestu k nástupu dynamického novověku s jeho průmyslovou revolucí, tedy nasměrovaly dějinný vývoj k naší přítomnosti? Nakolik se v současných hospodářských dějinách jedná o výzkum lidské a sociální stránky ekonomického vývoje (věnující se dějinám měst a venkova, městské a venkovské populace, dějinám sociálních celků, vztahů na rozhraní venkova a města, vztahů center a periferií), a nakolik jde o výzkum „technické“ stránky dějinné evoluce (technologií zemědělské či řemeslné výroby, vývoje specializací, procesu mechanizace, materiálních a finančních toků, mechanismů trhu a směny) atd. Tyto otázky je třeba vidět a zkoumat v širších vztazích a souvislostech, tedy zásadně v komparativní perspektivě. Smyslem a budoucností hospodářských dějin raného novověku je systematické bádání zaměřené k větším ekonomickým celkům, jako byly regiony formované hospodářskými vazbami, zájmové okruhy velkých tržních center, majetkové komplexy významných rodů, institucí nebo korporací. Stranou pozornosti nemohou zůstat ani zásahy státní moci, vlivy měnové politiky, nadnárodní souvislosti, důsledky válečných konfliktů, živelných pohrom či epidemií a na druhé straně také personální či ryze subjektivní aspekty. Pouze na základě komparativních studií lze dospět k hlubšímu poznání dobových ekonomických mechanismů, sociálněekonomických vztahů a vazeb, úrovně ekonomického myšlení raně novověké společnosti. Smysl má zkoumat tyto problémy nikoli pouze v měřítku českých zemí a střední Evropy, nýbrž zásadně v perspektivě celoevropské a v perspektivě rodícího se světového trhu. Hospodářské dějiny by měly překonat svoji uzavřenost a více se zaměřit na hledání vazeb a styčných bodů mezi ekonomikou a společenským či kulturním životem raně novověké společnosti.