Epidemická situace, která nyní ovlivňuje život české společnosti, vrhá ostré světlo na práci historiků lékařství a příbuzných oborů. Jak roste zájem o dějiny morů a jiných epidemií, badatelé čelí řadě otázek veřejnosti, které v minulosti zůstávaly spíše na okraji pozornosti. Vstupem do této diskuze se dějiny lékařství náhle stávají jakousi aplikovanou vědou, protože musí tak říkajíc „na objednávku“ společnosti hledat odpovědi a v této souvislosti též hranice vlastního poznávání či kompetencí. Podobnou výzvou je otázka interdisciplinarity ve spolupráci s přírodními vědami, zejména paleopatologií apod. Navrhovaný panel si klade za cíl některé výše zmíněné otázky upřesnit, nastolit a možná i poskytnout vodítka k jejich zodpovězení. Bude se vyhýbat primárně metodologickým otázkám a místo toho se soustředí na témata sice historická, ale mající určitou relevanci v současné společenské situaci. Mezi možná témata patří kupříkladu: - role jedince a jeho osobní svobody v čase epidemií, - dějiny očkování a jeho společenská recepce (úspěchy, neúspěchy, odmítači), - postavení expertů během epidemických krizí (důvěra, strategie získávání a udržení prestiže, kritika), - stereotypy epidemické krize („původci“ moru, stereotypizace HIV-AIDS, TBC jako nemoc určitých socioprofesních skupin, syfilis a sexualita atd.), - jak přírodní vědy obohacují naše poznání historických epidemií, - ekonomika a epidemie (dopady protiepidemických opatření na hospodářský život společnosti). Navrhovaný panel si klade za cíl prozkoumat výše naznačenou situaci. Při výběru příspěvků by se akcentovaly takové, které by se vyslovily k některému z uvedených současných rozměrů. Panel by vhodně navazoval na šíře koncipované panely k dějinám vědy, které by se soustředily na obecně metodologickou problematiku.