„Mnohasvazkové encyklopedie, slovníky nebo atlasy vám již nemusejí zabírat poličky v knihovně – všechny potřebné vědomosti snadno najdete na internetu.“ Nástup on-line informačních zdrojů skutečně hluboce mění strukturu i vizuální podobu soukromých i veřejných knihoven. Není to však poprvé a jistě ani naposledy. Vzpomeňme vynález knihtisku, jenž změnil dostupnosti knihy, konfesionalizaci Evropy, která část literatury vyhostila z knihovních sálů, opakovanou sekularizaci klášterů, která zbavila některé knihovny čtenářů, a tedy důvodu své existence, osvícenectví, které změnilo vědecké akcenty a část starší literatury eliminovalo jako nepotřebnou či dokonce škodlivou. Panel bude reflektovat zkoumání historických knihoven, ať už patřily jednotlivcům, šlechtickým či měšťanským rodinám, nebo institucím. Zaměříme se na funkci těchto knihoven a její proměny, ke kterým docházelo nejen ve výše uvedených zlomových situacích. Zvláštní pozornost bude věnována proměně funkce rukopisné knihy po nástupu knihtisku a jejímu místu v raně novověkých knihovnách. Věnovat se budeme zrodu „historického knižního fondu“ jako muzeální či paměťotvorné sbírky a s tím souvisejícího chápání knihy jako sběratelského objektu. Budou nás zajímat procesy způsobující poškození, či dokonce zánik historických knihoven; jejich příčiny, okolnosti a důsledky. K dalším relevantním tématům patří výzkum proveniencí i jeho limity, průzkum knihovních prostor a jejich výzdoby a také mobiliáře knihoven. Budeme se snažit odhalit roli jednotlivců při budování knihoven i sledovat jejich vliv na strukturu knižních fondů. Stranou nezůstanou ani dopady moderních technologií na bádání o knihovnách, katalogizací a digitalizací počínaje, přes možnosti virtuální rekonstrukce knihoven, až po využití nových metod digital humanities.